REVOLVERY

 - VLIV MEZERY MEZI VÁLCEM A HLAVNÍ NA ENERGII STŘELY

Držitelé revolverů se v mnoha případech zajímají, jak velký vliv má mezera mezi válcem a hlavní na energii střely.

O této zajímavé otázce jsem často diskutoval se svými spolupracovníky za mého působení ve vývojové konstrukci v brněnské Zbrojovce a později také při vývoji revolverů různých ráží ve firmně KORA BRNO s.r.o.

Většina konstruktérů se shodla  na tom, že pokud tato spára nepřekročí hodnotu 0,1 mm, bude ztráta energie střely minimální.

Tuto hodnotu ostatně určuje ČSN 39 5003 Civilní palné zbraně odst. 51:

"Spára mezi čelem hlavně a válcem revolveru musí být stejnoměrná a široká nejvýše 0,1 mm."    

Brněnská zbrojovka předepisovala při výrobě revolveru ZKR 590 GRAND hodnotu od 0,025 do 0,08 mm.

ZKR 590 GRAND

  Část výrobního výkresu revolveru ZKR 590 z roku 1959

Určitá mezera, alespoň dvě až pět setin milimetru, musí mezi válcem a hlavní revolveru být, jinak dochází při větším znečištění válce vlivem usazování spalin při střelbě k drhnutí válce o hlaveň.

Zarážející byla ale skutečnost, že u některých revolverů dovezených z ciziny dosahuje mezera hodnoty 0,2 mm i více.

Tyto zbraně tedy nesplňují požadavek naší normy a vzbuzují časté diskuse, neboť se jedná mnohdy o výrobky firem známých značek.

Z diskusí však také vyplynulo, že zatím nejsou známy výsledky seriozního měření, které by se touto problematikou vážně zabývalo.

Proto jsem se rozhodl provést rozsáhlejší měření, ke kterému jsem použil malorážkový revolver KORA cal.22 L.R. s hlavní 

dlouhou 4"a velkorážový revolver KORA cal.38 SPECIAL s hlavní dlouhou 4".

Uvedené revolvery totiž mají konstrukci umožňující nastavit mezeru mezi válcem a hlavní plynule pomocí distančních podložek.

Měření bylo provedeno při teplotě vzduchu 20 °C a tlaku vzduchu 1020 hPa (750 Torů).

Měřil jsem rychlosti střel - série po deseti ranách stejným druhem střeliva při nastavení mezery pomocí spárových měrek na danou

hodnotu.

Potom jsem z těchto deseti měření vypočítal průměrnou hodnotu a podle vzorce E = ½ m v² spočítal energii střely a tu zapsal

do tabulky. 

Každý údaj v tabulce je tedy průměrnou hodnotou z deseti výstřelů.

U malorážkového revolveru vyšly u různých nábojů tak podobné výsledky, že jsem se pro lepší názornost rozhodl spočítat průměrné hodnoty, uvést je v samostatné tabulce a znázornit v grafu.  

Z tabulky i grafu je patrné, že při velikosti mezery do 0,1 mm dochází k menší ztrátě energie pohybující se kolem 5 %.

Při velikosti mezery 0,2 mm činí ztráta přes 10 %, což už je docela slušný úbytek energie střely.

V případě různých nábojů cal.38 Speciál byly výsledky měření rozdílné.

Zde je potřeba brát v úvahu, že se jedná o různě výkonné náboje navíc osazené rozdílnými střelami lišícími se v hmotnosti a plášťování.

Z grafu vyplývá, že velikost ztráty energie u ráže .38 SPECIAL závisí na druhu použitého střeliva.

Podobně jako u ráže .22 L.R. se ztráta energie při velikosti mezery 0,1 mm pohybuje okolo 5 %,

při velikosti mezery 0,2 mm okolo 10 %.

Z výsledků měření vyplývá, že velikost mezery by nemněla přesahovat 0,1 mm, tak jak ostatně tuto hodnotu

předepisuje norma ČSN 39 5003.

Přesahuje-li hodnotu 0,1 mm, dochází již k větší ztrátě energie střely.

A nejen to. Jestliže mezera přesahuje hodnotu 0,2 mm, dochází vlivem velkého žáru a tlaku k poškozování rámu revolveru vyrobeného ze zinkových nebo hliníkových slitin v místě těsně nad touto mezerou. Postupně se zde vytváří dutina, která snižuje pevnost rámu.

Při kupování revolveru doporučuji proměření mezery mezi válcem a hlavní spárovými měrkami.

Vlastníci starších revolverů si mohou nechat tuto mezeru seřídit v odborné puškařské dílně, nebo přímo u výrobce.

Jiří Dressler

 19.12.2001